U prvních dvou projektů Breitling Orbiter pracovaly hořáky s kerosenem. Toto palivo nabízející velký výkon při malé váze bylo neseno v gumových vacích. Pro zajímavost, toto palivo je dnes využíváno u kosmických raket.
Pro třetí pokus bylo zvoleno propanu, paliva běžně používaného v horkovzdušných balónech. Ostatní balóny pro oblet země také využívají propanu.
Značné zkušenosti s tímto typem hořáků mohly zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Na druhé straně se muselo počítat se značným nárůstem hmotnosti.
Tento tekutý plyn (propan) musel býl uchován v nádržích schopných odolat tlaku. Potřebných 28 lahví, každá o váze 100 kg, byly vyrobeny z titanu. Celkové množství paliva potřebného pro 21 dnů letu bylo zvýšeno o 20%.